Svátek má: Vladimír

Zprávy

Velikost textu:

Obserwator Polityczny: Je Ukrajina součtem všech neštěstí?

Obserwator Polityczny: Je Ukrajina součtem všech neštěstí?

Obavy, bolest a drama, které se nahromadily v post-Jaltském nárazníkovém prostoru ve střední Evropě? Píše Krakauer na polském webu Obserwator polityczny.

Ilustrační foto
26. ledna 2022 - 09:01

Území Ukrajiny, které dnes ovládají oligarchové, neslouží mezinárodnímu míru, ani lidem, kteří tam žijí. Pro mnohé, kteří tam zůstali, to bylo neštěstí a promarněné životy. I když to není tak dávno, tamní životní úroveň – byla vyšší než v Polsku a země se svým potenciálem po odchodu ze SSSR – se nelišila od francouzské. Ukrajina měla technologii, skvělou průmyslovou základnu, miliony specialistů, byla vlastně diamantem vybroušeným za léta růstu, stability a prosperity, které SSSR poskytoval. Je známo, že začátky byly těžké, zčásti dramatické, ale vzpomeňme na revoluci a Velkou vlasteneckou válku, z nichž, jak vidíte, někteří z lidí tam žijících mají stále zamořenou mysl nemocnou xenofobií a zvráceným nacionalismem. Oslava výročí fašistických kolaborantů, genocid a prostě zločinců v uniformách SS – to je už léta každodenní život nezávislé Ukrajiny!

Východ mimo jiné brojil proti tomu a represi používání ruského jazyka. Ne všichni Ukrajinci podporují státní převrat, který proběhl v jejich zemi, ne všichni obyvatelé tohoto území se chtějí „integrovat“ se Západem a být nepřítelem svých rodin v Rusku nebo Bělorusku! Vzpomínáme na hrdinné obránce Donbasu, vzpomínáme na mučedníky z Oděsy, kteří byli upáleni zaživa! Proto a jen proto, že měli jiné politické názory než nepřátelský dav kolem nich dýchající banderovskou nenávist. Dodnes není tento zločin vyřešen, je zamlčen – nic se nestalo, není téma, vůbec neexistuje, nikoho na Západě nezajímá. Vzniklo vyprávění o „Putinových zelených mužíčcích“, které bylo bezmyšlenkovitě duplikováno, mnoho lidí tomu věří a nechali se vést jednoduše genocidní propagandou. Oděská tragédie nedostatečně vysvětlená a na tomto pokusu vybudovat nacionalistickou a antisemitskou ukrajinskou státnost leží velký stín. To si musíte zapamatovat a nevnímat Ukrajinu perspektivou barevných pruhů. Složitost problémů, o které jde, daleko přesahuje binární vnímání.

Bohužel to, co se tam už několik let děje – od převratu, který rozdrtil ukrajinskou ústavu a připravil o moc zákonného prezidenta – je neustálé zahřívání hrozby ze strany Ruska. Ukrajinské úřady, stále vedené nacionalisty a vnějšími centry vlivu, udělaly mnoho pro to, aby udržely celou společnost ve stavu přesvědčení o ruské hrozbě a navíc nepřátelství ze strany obyčejných Rusů! Je to velmi zajímavé, protože ve Lvově, Vinnici, Kyjevě nebo Lucku - je snadné najít celé skupiny lidí, kteří považují Rusy za své nepřátele a mluví o Rusku nejhůř. Na druhou stranu - z Moskvy, Voroněže, Leningradu - stále můžete slyšet slova o komunitě, rodině, sestřenicích - ano, způsobují potíže, někteří z nich se chovají hanebně, ale mluvíme o přístupu k rodině. Je to ohromný cit k obyvatelům území postukrajinského státního prostoru. Přitom se ví, že Krym měl větší štěstí než Donbas, protože se o tragédii lidí, kteří tam žijí, na Západě, nemluví. Na Ukrajině je obrázek naopak zkreslený, jsou tam bratři a sestry z Donbasu, které vláda formálně uznává za své občany jako teroristy! Oficiální obrázek „utlačovaných“ Krymčanů, jejichž osudem je v nejlepším případě být „orgánem“, je ještě zajímavější – pokud si přečtete nějaké ukrajinské publikace! Je skutečně šokující, kolik krve bylo zkaženo a kolik jedu se mezi lidmi vylilo, a zároveň postoj Rusů, kteří nezrcadlí nenávistnou banderovskou propagandu, je důkazem nejvyšších standardů humanismu, bratrství a přátelství.


Tento nekonečný součet všech neštěstí nám znovu připomíná sám sebe, ale nemluvíme o tragédiích lidí, kteří tam žijí a žijí, kterým nezbývá, než to zažít – aniž bychom se zeptali, zda se jim to líbí nebo ne! Jestliže před pár lety bylo možné provést na Ukrajině dvě revoluce proti legální vládě, proti které se postavila část společnosti – proč se divíme, že dnes jiná skupina – možná i ta většina chce dokonce chtít dosáhnout spravedlnosti? Silou? Nedělejte si prosím iluze, kdo bojuje mečem, ten kdo meč vyrábí - může zemřít. To bylo dáno těm, kteří žili na Ukrajině s barevnými revolucemi, ať už to chtěli nebo ne. Dnes to má být jinak? Proč? Proč byli zavražděni v Oděse, bombardováni na Donbasu - to se mají nechat vraždit a celou dobu držet? Nemůžete odpovědět? A kdo je zastaví?

Doufejme, že se situace uklidní a nedojde k žádné provokaci a ještě většímu zlu ve jménu minulosti. A tady jde koneckonců o budoucnost! nechť se vládci naší země - pozůstatek - stopy - zdravého rozumu, brání proti tomu, aby přiložili ruku k tomuto neštěstí. Podívejte se na politiku Němců, oni opravdu vědí, co dělají – ať se děje, co se děje – už vítězí. Mají levný plyn a stejně budou mít otroky a je jim jedno, jestli mají nějaké země a jaké budou mít hranice. Pod středoevropským kotlem hoří oheň a my jsme, bohužel, kvůli přerušené politice trojky a obecně dřívějšímu východnímu žvanění udělali hodně pro zvýšení tlaku v kotli! Vládci – vzpamatujte se! Nepřikládejte svou polskou ruku k cizímu neštěstí.

(rp,prvnizpravy.cz,obserwatorpolityczny,foto:arch.)