Politika

Velikost textu:

Zbořil: O uhlíkové válečné stopě

<< VIDEO >> Nejenom v současné době, ale i dříve byl na nás tlak, abychom se chovali ekologicky, takzvaně zeleně. Ale mohli bychom se zamyslet i nad tím, co se vlastně díky válkám stává s životním prostředím, jak se ničí ovzduší, jaká je uhlíková stopa…

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

4. února 2023 - 02:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„To je zajímavá otázka, které se věnovala už administrativa Bila Clintona a potom George Walkera Bushe mladšího, kteří upozorňovali, prostřednictvím svých spolupracovníků, na to, že některé války mohou způsobit ekologickou katastrofu.

My si to dneska, ačkoliv máme za sebou téměř zelené běsnění v Evropě a v sousedních státech, tak neuvědomujeme, a nevíme, že takzvaný „zelený nacismus“ existoval už v 30.letech 20. století v Německu, a že byl motivovaný obrovskými náklady na zbrojení, do stavby dálnic, a Němci, to bylo v době, kdy ještě nikdo nic nevěděl o koncentrácích a plynových komorách, tak Němci, díky své kulturní tradici, se obávali zničení životního prostředí. Proto se to možná také tak popularizovalo v poslední době v Německu jako obava z poškození přírody v době třetí industrializace. Zajímavé je, že se to objevuje dneska, v současné době, jenom v takových humorných příhodách, že si někdo všimne toho kam létají letadla na kongresy ochránců životního prostředí a jaká po nich zůstává uhlíková stopa. Ale málo se mluví o tom, jak ta válka jako vojensko-strategický a ekonomický fenomén poškozuje životní prostředí na celém světě,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A současnost…

„Nedávno jsme si všimli, jak nám tají ledy v Severním ledovém moři a jak se tam někde daleko rozpouští věčně zamrzlá půda, jak se někde pohybují nějaké lodě, a jak se už začíná bojovat tady o tu oblast. Je v něm dominantní, samozřejmě, zase jen zájem o těžbu ropy a zemního plynu a něco podobně žádaného. Dokonce si myslím, že jediná část globu, která není dotčená takovým dnes už tradičním poškozením je Antarktida. Jinak všude jinde, když to vezmeme od odlesňování tropických pralesů v Jižní Americe a na Kalimantanu, nemluvě o ničení životního prostředí na Dálném východě a centrální Sibiři, o nenávratném znečišťování moří (jak už po prvním Římském klubu v roce 1968 varoval Thor Heyerdhal) je to stejné. Musíme si uvědomit i to, že válka na Ukrajině přináší obrovské zatížení pro životní prostředí a my tady se hádáme jestli budeme jezdit osobními auty na elektřinu naftu nebo benzín, ale po Ukrajině jezdí neelektrizované tanky, obrněné transportéry, transportní technika a celá ta válka je nesmírně náročná z hlediska životního prostředí. To nejsou jenom rozbořené domy na sídlištích nebo ve vesnicích, to nejsou jen zákopy a bombardování, ostřelování, ale to je také převoz vojenského materiálu, a to jak na té ukrajinské straně fronty, tak na té ruské. Možná, že problém poválečné Ukrajiny nebude jenom v tom, kdo zvítězil, a jak se bude o tu zničenou starat, ale také kdo vůbec bude schopen životní prostředí možná někde i nenávratně poškozené na Ukrajině napravovat a detoxikovat.

Zajímavé je, že naši i ti nejradikálnější zelení o tomto tématu nemluví a v současné době jako kdyby se jim chtělo mlčet" dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz