Dobrých výsledků zřejmě dosáhne i průmyslová výroba v eurozóně. Ta sice v červenci ožila, v následujících měsících jí ale opět negativně ovlivní potíže se subdodávkami. Ty by měly pomalu odeznívat až v závěrečném čtvrtletí letošního roku, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Evropský průmysl v červenci zrychlil

Americký index ISM se stále nachází poblíž nejvyšších úrovní od roku 2004 a naznačuje tak, že průmyslová produkce dále poroste. Ta v červenci díky 11 % nárůstu výroby automobilů meziměsíčně přidala 0,9 %. Počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu v srpnu vzrostl o 28 tisíc, což naznačuje, že výroba v této oblasti dále nabírá na obrátkách. Problémy se subdodávkami jsou již menší, takže předpokládáme, že výroba automobilů vzrostla meziměsíčně o další 4 %. To by mělo přispět k růstu srpnové průmyslové výroby o 0,7 % m/m. Na předkrizových úrovních se zřejmě udrží i srpnové využití kapacit.

Průmyslová produkce v červenci zřejmě výrazněji poskočila i v eurozóně. Podle již zveřejněných dat pro velké národní ekonomiky průmysl za celou eurozónu meziměsíčně vzrostl o 1,3 % m/m, což by znamenalo, že se jeho výstup nachází 1 % pod průměrem z roku 2019. Celkově tak stále výrazně zaostává za předstihovými indikátory, které se pohybují poblíž historických maxim. To může být dáno jednak rozdílnou skladbou průzkumů a indikátoru průmyslové produkce, jednak pokračujícími potížemi se subdodávkami, na které si stěžuje 38 % dotázaných firem, v Německu dokonce 71 %, přičemž nejvíce trpí automobilový sektor. Problémy se subdodávkami by měly podle našeho názoru začít odeznívat v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Plné objednávkové knihy však naznačují, že po slabém výstupu v Q3 by měla průmyslová produkce v Q4 výrazně růst.

Regionální měny včera mírně posilovaly         

Domácí měna toho včera mnoho nepředvedla. Po celý den se držela v úzkém pásmu 25,35-25,40 CZK/EUR. Na silnější úrovně jí nepomohl ani rozhovor člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy pro iRozhlas.cz. V něm V. Benda uvedl, že prognóza centrální banky ukazuje, že je třeba zvyšovat úrokové sazby poměrně svižně. Z toho plyne, že velmi pravděpodobně může na některém příštím měnově-politickém jednání ČNB převážit názor pro vyšší zvýšení úrokových sazeb než o klasických 25 bazických bodů, dodal. Připomenul, že česká inflace zůstává zvýšená již třetí rok v řadě. O to důraznější zpřísňování měnové politiky přes zvyšování sazeb musí podle jeho názoru být. Koruna však na zveřejněný rozhovor nijak nereagovala. Zvýšení o 50 bb na zářijovém zasedání mají finanční trhy již ve svých cenách plně zahrnuté, takže pro ně vyjádření V. Bendy nepředstavovalo žádné překvapení. Ostatní regionální měny tendovaly spíše k posilování, výrazných zisků ale nedosáhly. Polský zlotý skončil o 0,1 % silnější na úrovni 4,546 PLN/EUR, maďarský forint pak zůstal beze změny na 349,8 HUF/EUR.

Inflace ve Spojených státech v srpnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 %, meziročně se snížila o jednu desetinu na 5,3 %, což bylo v souladu s tržním očekáváním. Ceny ojetých automobilů, které v několika předchozích měsících byly v USA výrazným zdrojem inflačních tlaků, začaly již mírně klesat. Poklesem překvapila i jádrová inflace, která se dostala z předchozích 4,3 % na 4,0 %. Dolar na tuto informaci reagoval oslabením na 1,184 USD/EUR. Své ztráty ale vzápětí zkorigoval, a to směrem k úrovním 1,182 USD/EUR.