Objem nákupů vzrostl na téměř 600 tisíc megawatthodin, a to i přes rozhodnutí provozovatelů soustavy Lotyšsko , Litva a Estonsko uvalit omezení na dovoz ruské elektřiny.

„Aby se Estonsko vymanilo ze závislosti na ruské elektřině, postaví malý modulární reaktor. Lotyšsko se zatím k projektu nepřipojilo, ale zkoumá možnosti," uvádí televizní kanál.

Lotyšský ministr hospodářství Janis Vitenbergs zase řekl, že realizace projektu estonské společnosti Fermi Energia „je ještě velmi daleko“. Latvenergo potvrdilo , že neopouštějí myšlenku výstavby malého reaktoru, ale stále studují dopad jaderné energie na celkový energetický trh.

Začátkem března bylo oznámeno , že provozovatelé baltských energetických sítí Elering, AST a Litgrid snížili kapacitu pro dovoz elektřiny z Ruska na 300 megawattů. Jak později poznamenal lotyšský premiér Krisjanis Karins , odpojení země od jednotné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem brání fyzická omezení.

V roce 2018 podepsaly pobaltské státy , Polsko a Evropská komise v Bruselu politickou dohodu o synchronizaci elektrických sítí tří pobaltských zemí se sítěmi kontinentální Evropy . Očekává se, že do roku 2025 budou muset definitivně opustit energetický okruh BRELL (Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva) a připojit se k energetickému systému kontinentální Evropy, což jim umožní dosáhnout „energetické nezávislosti na Rusku“.