Listopadová inflace bude zveřejněna i v USA, kde by měla dosáhnout 6,7 % a vytvořit tak nový bezmála čtyřicetiletý rekord. Sentiment na finančních trzích však bude stejně jako v minulých dnech ovlivňován rovněž případnými novými informacemi o vývoji pandemie ve vztahu k nové mutaci omikron, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaromír Gec, analytik Komerční banky.

Dnešní kalendář přinese především data o listopadové inflaci v ČR a USA. V případě tuzemské inflace očekáváme její zrychlení na 5,9 %, což zhruba odpovídá i tržnímu konsenzu. Vzhledem k tomu, že poslední prognóza centrální banky (která je aktualizovaná jen jednou za čtvrtletí) byla daty mírně (o 0,3 pb) překonána již v říjnu, lze určité zaostání za skutečností očekávat i v listopadu, kdy ČNB předpovídá meziroční růst spotřebitelských cen o 4,9 %. Tuzemská inflace by měla být nadále tažena zejména jádrovou složkou, která aktuálně dosahuje vůbec nejvyšších hodnot minimálně od roku 2007 (odkdy ji ČNB zveřejňuje). Kromě vysokých dovozních cen za tím stojí také pozitivní poptávkové klima v domácí ekonomice v souvislosti s napjatým trhem práce a naakumulovanými úsporami z dob uzavírek (více zde: https://bit.ly/3xR9bZl). Listopadová inflace bude důležitým tématem i v USA, kde kolegové z SG očekávají její zvýšení na 6,7 %. Relativní míra případného překvapení má potenciál zahýbat s kratšími výnosy i kurzy dolaru i koruny, neboť výraznější inflace a hrozba jejího prosáknutí do inflačních očekávání by pravděpodobně vedla dotčené měnové autority na obou stranách Atlantiku k úvahám o dřívějším, respektive výraznějším zpřísňování měnové politiky oproti dosavadním předpokladům.

Přebytek německého zahraničního obchodu se v říjnu snížil z 16,0 na 12,8 mld. EUR a zůstal stejně jako v případě ČR za očekáváním trhu. V rámci jeho struktury nicméně došlo ke zrychlení růstu vývozu i dovozu, a to výrazně více, než trh čekal. V případě vývozu se dokonce jednalo o nejrychlejší meziměsíční zvýšení za více než rok (4,1 % po sezonním očištění), a to navzdory přetrvávajícím problémům v dodavatelských řetězcích a s tím souvisejícím nedostatkem některých klíčových vstupů průmyslové výroby. Údaje o říjnovém německém vývozu tak navázaly na úterní data o průmyslové produkci za stejný měsíc, která byla pro trh rovněž pozitivním překvapením, což dle nás otevírá určitý prostor i pro zlepšení tuzemské průmyslové produkce v závěru roku.

Vývoj na finančních trzích se včera při absenci významných makroekonomických dat nesl zejména v duchu sledování dalšího vývoje pandemie. Americké i evropské akciové trhy včera skončily v červených číslech. Obavy z ekonomických dopadů rychlého šíření nové mutace omikron tak pravděpodobně opět převážily nad pozitivními informacemi o vysoké účinnosti třetí dávky vakcíny Pfizer & BioNTech zveřejněnými ve středu. V USA včera jinak datově chudý kalendář nabídl alespoň počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za první prosincový týden. Finanční trh očekával zhruba stagnaci mírně nad 200 tisíci, přičemž jejich počet ve skutečnosti poklesl na nejnižší hodnotu za posledních 5 dekád, konkrétně na 184 tis. Tato informace tak částečně kompenzovala zklamání z listopadového vývoje zaměstnanosti zveřejněného minulý týden a ukazuje, že americký trh práce se touto optikou dále utahuje. Euro po většinu včerejšího dne k dolaru oslabovalo a celkem odepsalo přibližně 0,4 %. Vývoj měn středoevropského regionu byl při absenci významnějších kurzotvorných informací poměrně nesourodý. Zatímco maďarský forint k euru oslabil zhruba o 0,1 %, koruna mírně zpevňovala a den uzavřela poblíž hladiny 25,41 CZK/EUR. Zhruba ve stejné míře (přibližně o 0,2 %) posílil i polský zlotý v návaznosti na včerejší tiskovou konferenci tamní centrální banky, a mírně tak korigoval středeční ztráty po oznámeném zvýšení základní úrokové sazby o 50 bb.