Polský a maďarský HDP ale zaznamenal slušnou dynamiku již na konci loňského roku. Německý ZEW index za únor potvrdí správnost očekávání zlepšující se situace. Lednové PPI z USA mohou dále upřesnit očekávání ohledně březnového zasedání FOMC, kde se předpokládá zvýšení dolarových úrokových sazeb, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky..

Středoevropský region byl silný již v závěru loňského roku

Ekonomika eurozóny rostla v závěrečném čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletním tempem 0,4 %, což ukázal již předběžný odhad. Z hlediska struktury se obáváme poklesu spotřeby domácností, a to hlavně kvůli další pandemické vlně, která s sebou přinesla uzavírky některých sektorů. Ztížila také fungování průmyslu kvůli pokračujícímu nedostatku surovin a materiálů pro výrobu. To by se ale s rokem 2022 mělo změnit, což pro Německo potvrdí únorový ZEW index. Omezení na straně spotřebitelů se významně zredukovala, nakumulované úspory budou domácnosti rozpouštět. Snižování tlaku v dodavatelském řetězci by se mělo promítat do rozpouštění zásob a růstu produkce zejména v automobilovém sektoru. Ruku v ruce s tím by měla jít i investiční aktivita. To v regionu slušnou dynamiku HDP potvrdí polská a maďarská data již za závěrečné čtvrtletí loňského roku.

Pro globální finanční trhy spíše než evropská data budou zajímavější americké ceny průmyslových výrobců. Ty mohou napovědět, jak to bude se zvyšováním úrokových sazeb Fedu. Trhy spekulují na zvýšení hned o 50 bb na zasedání koncem března. Dokonce se objevují spekulace na mimořádné zasedání, kde by mohlo být rozhodnuto o ukončení programu kvantitativního uvolňování.

Hlavním kurzotvorným faktorem pro nejbližší hodiny a dny ale zůstává dění kolem Ukrajiny.  Zvýšené geopolitické riziko favorizuje bezpečná aktiva (jako je dolar) na úkor těch rizikovějších, kam patří i středoevropské měny.

Trhy v zajetí geopolitiky

Finanční trhy byly na úvod týdne ve znamení silného nárůstu averze k riziku v souvislosti s eskalující situací kolem rusko-ukrajinského konfliktu. Pod silným výprodejním tlakem byly akciové trhy, preference měn bezpečného přístavu nahrávala dolaru (proti euru posílil k 1,13 USD/EUR), naopak středoevropské měny otevřely tento týden proti pátečnímu závěru slabší. Koruna dopoledne atakovala 24,60 CZK/EUR, aby se v odpoledních hodinách stabilizovala kolem 24,50 CZK/EUR.

Zveřejněná tuzemská inflace za leden mírně překvapila trh i centrální banku. Zveřejněných 9,9 % y/y je v souladu s naším příběhem o něco vyšších inflačních tlaků pro první měsíce letošního roku ve srovnání s prognózou ČNB. V dalších měsících se podle nás inflace přehoupneme přes 10 %, a to bude jeden z hlavních důvodů proč ještě předpokládáme mírné zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB (2x po 25 bb). Podrobněji jsme lednová inflační data komentovali zde https://bit.ly/3HQE7wG. Vzhledem k významnosti tohoto čísla a aktuální geopolitické situaci zůstalo bez odezvy trhu zveřejnění prosincového běžného účtu platební bilance. Za celý loňský rok 2021 skončil běžný účet v deficitu, což se stalo poprvé od roku 2013.