Svátek má: Ingrid

Byznys

Velikost textu:

Dolar je vlivem přetrvávající nejistoty nejsilnější od roku 2016

Dolar je vlivem přetrvávající nejistoty nejsilnější od roku 2016

Obchodování na finančních trzích se tento týden neslo ve znamení opětovného nárůstu averze k riziku.

Ilustrační foto
30. dubna 2022 - 10:40

Důvody pro to lze zmínit dva. Jednak je to pokračující šíření covidu v Číně, která vlivem politiky nulové tolerance tamní vlády přistoupila k silným omezením ekonomiky. To se pravděpodobně promítne v dalším narušení globálních dodavatelských řetězců a zpomalí růst světové ekonomiky. Druhým důvodem je pozastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska, které zvyšuje obavy i ostatních evropských států, píše v komentáři  Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Zvýšená nejistota pomohla americkému dolaru k dalšímu posílení. Proti euru během týdne získal dalších zhruba 2,5 procenta, když se dnes obchodoval poblíž 1,053 USD/EUR. Takto silný byl dolar naposledy v roce 2016. Americké měně pomáhají i sázky investorů na výrazné utahování měnové politiky Fedu v následujících měsících v důsledku výrazné inflace. Výnos na desetiletém americkém dluhopisu se již nyní pohybuje mírně pod třemi procenty, kde byl naposledy v roce 2018. Cena ropy Brent na začátku týdne, kdy se objevily zprávy o možném zpřísnění covidových restrikcí v Číně, klesla k 100 dolarům za barel, s informacemi o přerušení dodávek plynu do Ruska se však vrátila k 110 USD/barel. Samotná cena zemního plynu se na evropském spotovém trhu držela kolem 100 EUR/MWh.

Z hlediska makroekonomických dat byla tento týden sledována především ta o vývoji spotřebitelských cen a HDP. První odhad německé inflace za duben ukázal na její další akceleraci. Meziroční růst spotřebitelských cen v harmonizovaném vyjádření zrychlil z 7,6 na 7,8 procenta, zatímco se čekala stagnace na březnové úrovni. Stejné očekávání analytici měli i v případě celoevropské inflace, zde se však naplnilo, když meziroční růst spotřebitelských cen stagnoval na úrovni 7,5 procenta. Ve středoevropském regionu pak výrazně překvapila polská inflace, která zrychlila z 11,0 na 12,3 procenta, čekalo se přitom 11,4 procenta.



Data o vývoji ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí byla vesměs horší, než se čekalo. V případě americké ekonomiky byl očekáván mezičtvrtletní růst HDP o jedno procento anualizovaně, ve skutečnosti však došlo k poklesu o 1,4 procenta. Mírně za odhady zaostaly i ekonomiky Francie a Španělska, zatímco ta německá a italská se vyvíjely v souladu s očekáváními. Pro čtyři největší evropské ekonomiky však shodně platí, že jejich výkon byl v prvním čtvrtletí relativně slabý a oproti čtvrtému čtvrtletí loňského roku v podstatě stagnoval. Česká ekonomika si vedla o něco lépe, když vzrostla mezičtvrtletně o 0,7 procenta a mírně překonala očekávání trhu (více jsme o tom psali zde https://cutt.ly/GDP_1Q22_1est_CZ). Zveřejněna v tomto týdnu byla i řada indikátorů ekonomického sentimentu. Zatímco důvěra v podnikatelském sektoru zaznamenala nárůst, u spotřebitelů došlo dalšímu zhoršení a jejich důvěra je nejnižší za posledních několik let. Vliv na to má vyšší míra nejistoty a rychlý růst spotřebitelských cen.

Výprodejní tlak rizikovějších aktiv se nevyhnul ani české koruně. Ta během týdne oslabila asi o jedno procento na dnešních zhruba 24,58 CZK/EUR. Tuzemské měně nepomohly ani komentáře centrálních bankéřů, kteří před započetím mediální karantény vyjadřovali své pohledy na další vývoj úrokových sazeb. Komentáře to však byly dosti rozdílné a indikují, že diskuze na zasedání bankovní rady příští týden ve čtvrtek může být hodně živá. Zatímco Tomáš Holub by úrokové sazby zvyšoval alespoň o půl procentního bodu, viceguvernér Mora si dokáže představit i jejich stabilitu. Druhý z viceguvernérů Tomáš Nidetzký očekává zvýšení úrokových sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu, v souladu s tím guvernér Rusnok již dříve uvedl, že předpokládá pouze „kosmetické“ zvýšení sazeb. Vyšší názorová rozpolcenost v bankovní radě jen dokresluje dilema měnové politiky v prostředí stagflačního vývoje ekonomiky.

My čekáme, že ČNB příští týden ve čtvrtek zvýší repo sazbu o půl procentního bodu na 5,5 procenta a detailněji o tom píšeme zde https://cutt.ly/CEO_2Q22_CZ. Zhruba stejné očekávání mají i investoři na finančním trhu. V předstihu před tuzemskou centrální bankou zasedala tento týden ta maďarská. V souladu s očekáváními zvýšila základní úrokovou sazbu o celý jeden procentní bod. Maďarskému forintu to však nepomohlo a stejně jako polský zlotý v průběhu týdne oslaboval.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



Půjdete-li k volbám, koho budete volit ve druhém kole prezidentské volby?

Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

AVAST
206
COLT CZ GROUP SE
572
ČEZ
915
ERSTE GROUP BANK A
811
KOFOLA CS
251
KOMERČNÍ BANKA
712.5
MONETA MONEY BANK
78.7
PHILIP MORRIS ČR A
16540
PHOTON ENERGY
66.8
PILULKA LÉKÁRNY
750
VIG
589
GEN DIGITAL
493