Konkrétní oznámení očekáváme již na zářijovém zasedání. Data z amerického trhu nemovitostí budou pravděpodobně smíšená. I tak ale aktivita v této oblasti zůstává nejvyšší za několik posledních dekád. Inflace v eurozóně by podle nás měla být potvrzena na úrovni předběžného odhadu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Finální odhad inflace v eurozóně zůstane beze změny

Nákupy nemovitostí v USA stále dosahují nejvyšších temp za několik posledních dekád. Prostor pro jejich další růst je ale podle našeho názoru již limitovaný, ačkoli nízké úrokové sazby v kombinaci se stěhováním Američanů z velkých aglomerací budou udržovat zájem o nákupy nemovitostí na vysokých úrovních. Počet nově zahájených staveb za červenec podle našeho odhadu nicméně čeká korekce, počet vydaných stavebních povolení by měl naopak meziměsíčně růst. Pozornost si dnes zaslouží i zápis z posledního zasedání americké centrální banky. Na něm podle slov šéfa Fedu Jerome Powella členové FOMC provedli „první hluboký ponor“ do úvah o tom, jak ustoupit z programu nákupu aktiv. Dosaženo bylo i pokroku ve směru naplnění cílů Fedu. S konkrétními oznámeními ohledně začátku ústupu z ultrauvolněné měnové politiky by tak podle našeho názoru Fed mohl přijít spíše již na zasedání 22. září nežli na pozdějším listopadovém.

V eurozóně bude zveřejněna červencová inflace. Jedná se ale pouze o finální data již zveřejněných předběžných odhadů, a tak zde žádné překvapení nečekáme. Inflace bude pravděpodobně potvrzena na úrovni 2,2 % y/y, její jádrová složka pak na 0,7 %. V následujících měsících obě hodnoty ještě porostou. Celková inflace by se měla v podzimních měsících vyšplhat až na 2,7 %, jádrová na 1,2 %. V příštím roce se však opět vrátí k úrovním okolo 1 %.

Region společnou řeč nenašel

Středoevropským ekonomikám se daří. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím maďarský HDP vzrostl o 2,7 %, meziročně pak o 17,9 %. To jen potvrdilo naše očekávání, že tamní centrální banka bude se zpřísňováním měnové politiky pokračovat. Ta již na svém červencovém zasedání vyjádřila obavy z možného přehřívání domácí ekonomiky. Na srpnovém zasedání tak s největší pravděpodobností zvýší základní úrokovou sazbu na 1,5 %. Podle maďarského ministra financí by růst ekonomiky mohl v letošním roce dosáhnout až 6,5 % po loňském propadu o 5,0 %. Solidní výkon předvedla i slovenská ekonomika, která ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,0 % q/q a 10,2 % y/y (SA). Velmi těsně se tak již přiblížila předkrizovým úrovním z roku 2019.

Maďarský forint v reakci na zveřejněná data zamířil na silnější hodnoty (351 HUF/EUR). Ostatní regionální měny ale důvod k posilování nenašly. Česká koruna ztratila v průběhu úterního obchodování 0,2 % a posunula se na úroveň 25,45 CZK/EUR. K výraznějším ziskům ji nepouští obavy z dalšího vývoje kovidové situace i nízká prázdninová likvidita. Očekávané utahování domácí měnové politiky by však koruně mělo v následujících měsících pomoci na silnější úrovně. Polský zlotý si v úterý ze svého konta odepsal 0,1 % (na 4,564 PLN/EUR).

Maloobchodní tržby ve Spojených státech zaostaly za tržními očekáváními, když poklesly o 1,1 % m/m. Na druhou stranu průmyslová produkce překvapila vyšším růstem a vyšší bylo i využití výrobních kapacit, které je již na úrovních z ledna 2020. Dolar nakonec na data zareagoval posílením, a to na úroveň 1,172 USD/EUR. Ve srovnání s předchozím dnem tak společná evropská měna skončila o 0,5 % slabší.