Nedá se sice říct, že inflace překvapila vyšším číslem “na celé čáře”. Rychlý meziměsíční růst však zaznamenaly kategorie, které mají největší “setrvačnost” (rychle neodezní) - tedy zejména nájmy a zdravotnické služby. Inflační vrchol máme proto v USA stále před sebou (pravděpodobně v únoru těsně pod 8 %) a pokud se nic mimořádného nestane, bude složité vidět americkou inflaci do konce roku pod 4 %, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Na inflační čísla prakticky bezprostředně reagoval James Bullard z Fedu, který bude podle svých slov prosazovat růst sazeb o 50 bps v březnu s tím, že by Fed měl podle jeho názoru do července zvýšit sazby alespoň o 100 bps. Navíc připustil, že by měl Fed zvyšovat i růst sazeb mezi jednotlivými zasedáními.Právě tato věta pravděpodobně v kombinaci s vyšší inflací nastartovala další výrazný výprodej amerických dluhopisů - desetiletý výnos vzrostl o 9 bps a prorazil hranici 2 %, zatímco dvouletý dokonce o 23 bps (na 1,6 %). Takto silné pohyby a strach z Fedu dopadly negativně na akciový trh, který se v USA propadl o více než 1,5 %.


Ve světle posledních událostí je náš dosavadní výhled na Fed až příliš opatrný. Je pravděpodobné, že Fed po posledních inflačních číslech zvedne sazby v březnu o 50 bps - poprvé od roku 2000. A navíc bude pak pravděpodobně minimálně v prvních třech kvartálech zvyšovat sazby na každém dalším zasedání…, uvidíme, jak nakonec vysoká inflační čísla a jestřábí Fed zvládne “strávit” Christine Lagardeová v ECB.