Podle guvernéra Rusnoka vnímá většina bankovní rady rizika (vzhledem srpnové prognóze) jako výrazně pro-inflační, a sáhla proto k rychlejšímu růstu sazeb než indikuje srpnová prognóza, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Hlavní pro-inflační rizika spojuje ČNB na prvním místě s vyšší letní inflací, kterou táhla vzhůru zejména jádrová inflace. Na podzim je navíc pravděpodobné, že do inflace ještě promluví vyšší ceny elektřiny a plynu a růst cen může dál zrychlovat.

Druhým pro-inflačním faktorem jsou výraznější inflační tlaky ze zahraničí. Guvernér Rusnok hovořil o tom, že výpadky subdodávek a dražší zahraniční vstupy mohou českou ekonomiku trápit daleko déle než původně centrální bankéři očekávali.

A s tím souvisí třetí a hlavní důvod pro agresivnější růst sazeb – delší pobyt inflace nad cílem v kombinaci s velmi napjatou situací na trhu práce podle guvernéra ohrožuje stabilitu inflačních očekávání a zvyšuje riziko, že se vysoká inflace v Česku „zabydlí“ natrvalo.

Právě to byl hlavní důvod, proč se ČNB většinou (5:2) rozhodla trh překvapit a zvýšit sazby agresivněji o 75 bps. Podle guvernéra jde však v tuto chvíli primárně o to, aby centrální banka rychleji dostala sazby na „normální“ úrovně. Jaké to jsou?

Podle srpnové prognózy by se měly úrokové sazby zastavit lehce nad 2%. Listopadová prognóza však vzhledem ke kumulaci proinflačních rizik bude podle guvernéra vypadat výrazně jinak. A Právě ta nakonec rozhodne o tom, jak rychle a jak daleko se ČNB se sazbami dostane.

Guvernér Rusnok mluvil o tom, že teoretická rovnovážná sazba je okolo 3%, tak daleko se však ČNB asi v dohledné době neodváží. Očekáváme, že si s listopadovou prognózou v ruce ještě letos dopřeje zvýšení sazeb do konce roku o 50 bps (buď jednorázově nebo ve dvou krocích) a v únoru 2022 pak ještě o dalších 25bps na 2,25%. Pak si však vybere pravděpodobně delší pauzu, aby vyhodnotila dopad relativně rychlého utahování měnové politiky na reálnou ekonomiku i inflační vývoj.