Obáváme se, že únorová hodnota ukáže na další zhoršení. Naopak na lednový růst zřejmě naváže německý Ifo index podnikatelské důvěry, a to díky zlepšování situace v dodavatelských řetězcích a zmírňování protipandemických opatření. Tématem dne nejenom pro trhy je ale vstup ruských vojsk na Ukrajinu a další eskalace rusko-ukrajinské krize, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.

Nálada v německých firmách se zlepšuje

Německý Ifo index podnikatelské důvěry by měl za únor zaznamenat zlepšení v obou svých složkách. Lednová čísla přinesla poprvé po půl roce zlepšení a ta únorová by měla potvrdit pokračování trendu. Za lepším hodnocením současných podmínek i očekávání stojí zejména postupně se snižující tlaky v dodavatelském řetězci a zmírnění protipandemických opatření. Rizikem nicméně zůstává negativní vliv dramaticky narůstajících cen energií pro německé podniky i zhoršující se geopolitická situace kvůli konfliktu Rusko-Ukrajina.

U americké spotřebitelské důvěry se naopak obáváme dalšího zhoršení. Jak udává i statistika z University of Michigan, důvěra amerických domácností je nezvykle nízká, dokonce koresponduje s recesní situací. To ale na datech z reálné ekonomiky vidět není. Platí to zejména pro trh práce s velmi nízkou nezaměstnaností. A i skutečné spotřební výdaje jsou relativně robustní.

Ekonomický kalendář tedy pro dnešek vyznívá podle nás spíše ve prospěch eura. I nadále ale bude hlavním kurzotvorným faktorem vývoj situace kolem Ruska a Ukrajiny. Ruský prezident Putin včera uznal nezávislost separatistických území na východě Ukrajiny, tedy Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. S vůdci obou těchto povstaleckých republik Putin současně podepsal dohody, na jejichž základě vzápětí nařídil ruské armádě, aby na jejich území zahájila „misi na zajištění míru“. USA i EU akt označily jako porušení mezinárodního práva. Dnešek tedy bude ve znamení reakcí prakticky z celého světa. Eskalace napětí samozřejmě nenahrává rizikovějším aktivům, což je patné i na středoevropských měnách.

V regionu dnes bude pohled investorů směřovat zejména k maďarské centrální bance. Ta na svém lednovém zasedání zvýšila klíčovou tříměsíční depozitní sazbu o 50 bb na 2,90 %. Zároveň v lednu zvedla týdenní depozitní sazbu na 4,30 %. Další růst tříměsíční depozitní sazby o 50 bodů očekáváme na dnešním zasedání, dále pak i v březnu, dubnu, v květnu a červnu. Také počítáme se zvýšením týdenní depozitní sazby o 30 bb během února a března a o 15 bb během dubna, května a června. Obě sazby by se tak měly v červnu dostat na 5,4 %. Přesto se ale rizika, vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu a vysoké inflaci, koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek.

Devizové trhy na úvod týdne v zajetí geopolitiky

Vstup do nového týdne vůbec nevyzněl z pohledu finančních trhů špatně. Povzbudivá byla včerejší dopolední data předběžných předstihových sentiment indikátorů z průmyslu i ze služeb z Německa i eurozóny jako celku. Slibně vypadal i vývoj na geopolitické scéně ve světle snahy francouzského prezidenta Macrona dostat k jednacímu stolu prezidenty USA a Ruska. Chladná odpověď z Kremlu i přestřelky z rusko-ukrajinské hranice ale situaci na trzích rychle zchladily. Akciové indexy se propadly do červených čísel, dopolední eurové zisky se rozpustily a postupně začínal sílit dolar jako měna bezpečného přístavu.

Zrcadlově vůči kurzu euro/dolar se včera pohybovaly všechny středoevropské měny. Ty ráno společně posilovaly, když jim navíc pomohla i oproti odhadům výrazně vyšší čísla o lednovém vývoji cen průmyslových výrobců v Německu. Prakticky pro všechny regionální centrální banky se jedná o významný argument pro další utahování měnové politiky. Zhoršení situace na geopolitické scéně a posílení dolaru ale nakonec vyústily ve výprodej středoevropských měn. Koruna tak po dočasném posílení k 24,28 CZK/EUR atakovala v odpoledních hodinách hodnoty zhruba o deset haléřů slabší.