Přestože se od ECB čeká první zvýšení sazeb (o 25 bps) od nechvalně proslulého pokusu z roku 2011, při pohledu na očekávanou várku PPI čísel zejména z Německa je zřejmé, jak žalostná je ve skutečnosti pozice Evropské centrální banky. Pouhý záměr zvyšovat úroky donutil ECB hned zkraje přijít s nástrojem, který by zabránil nechtěnému roztahování kreditních spreadů na jižním křídle eurozóny.

Teď, když jsme konečně na prahu utahovacího cyklu, tržní průzkumy ukazují již zhruba 50% riziko recese v eurozóně. Není přitom vůbec jisté, zda-li by případná recese na rozdíl od USA v boji s inflací vůbec pomohla. Zatímco v USA je inflace do velké míry tažená spotřebitelskou poptávkou masírovanou levnými penězi a vládními šeky, v Evropě je nyní inflace v područí válečného konfliktu, který ohrožuje energetickou bezpečnost kontinentu. Výsledkem je poměrně plytká trhem (OIS) očekávaná trajektorie sazeb, které by měly vrcholit v 1H23 na úrovni pouhých 1,3 %. Není divu, že se EURUSD v minulém týdnu sesunul až k paritě.

 
Vzhledem k stále se zvyšujícímu riziku recese budou v druhé půlce týdne ostře sledované i indexy spotřebitelské důvěry (eurozóna, USA) a PMI čísla z evropského průmyslu.