Dobré zprávy si investoři slibovali od zápisu z posledního zasedání Fedu. Ten ale přinesl spíše zklamání, když ukázal, že mezi jednotlivými členy FOMC nepanuje ohledně konce programu nákupů aktiv jasný konsenzus, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Mnoho pozitivních impulzů tento týden nepřinesla ani zveřejněná makroekonomická data. Maloobchodní tržby ve Spojených státech dopadly hůře, než se čekalo. Dolů je táhly především prodeje automobilů, na které chybí výrobní komponenty. Naopak průmyslová produkce za červenec dopadla o něco lépe, než se čekalo, stejně tak využití kapacit, které je již na předkrizové úrovni. V eurozóně byl kalendář poloprázdný. Na společnou evropskou měnu tak dopadal vývoj na akciových trzích, kde hlavní index ztratil přes dvě procenta. Zatímco ještě na začátku týdne se euro vůči dolaru pohybovalo na hladině 1,180 USD/EUR, v pátek to bylo již jen 1,670 USD/EUR.

O něco lépe na tom byl, alespoň pokud jde o zveřejněná data, region. Solidní výkon předvedla slovenská ekonomika, která ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,0 % mezikvartálně a 10,2 % meziročně (SA). Velmi těsně se tak přiblížila předkrizovým úrovním z roku 2019. Maďarský HDP vzrostl v Q2 mezikvartálně dokonce o 2,7 %, meziročně pak o 17,9 %. Forint byl tak jedinou měnou v regionu, která si v průběhu týdne připisovala zisky (z 352 HUF/EUR na začátku týdne na 350 HUF/EUR v jeho závěru). Polský zlotý byl pod tlakem nejisté politické situace, kterou zapříčinil rozpad tamní vládní koalice. Oslabovala i česká koruna, která se dostala až na nejnižší úrovně od konce července (25,57 CZK/EUR). Přestože ve střednědobém horizontu posilování domácí měny očekáváme, příští týden mnoho důvodů pro její zpevňování zřejmě nenabídne. Pravděpodobnější je tak její oscilace kolem úrovně 25,50 CZK/EUR.