Podobný vývoj zřejmě potkal i české spotřebitelské ceny. Směrem dolů se naopak vydají americké maloobchodní tržby. Do těch se negativně promítá neuspokojená poptávka po automobilech. Stejný osud čeká i evropskou průmyslovou produkci. I ta výrazně trpí nedostatkem výrobních komponent, což se odráží v poklesu výroby. Pátek bude posledním dnem, do kdy musejí vlády členských zemí EU předložit evropské komisi své rozpočtové plány na rok 2022, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jana Steckerová, analytička Komerční banky.

Americký maloobchod táhne dolů nedostatek aut

Celková inflace ve Spojených státech zřejmě v září v meziročním vyjádření vzrostla na 5,4 %, její jádrová složka pak na 4,1 %. Obavy vzbuzuje růst cen energií, ke kterému došlo na konci září a začátkem října, které ovšem zářijová data ještě plně odrážet nebudou. K růstu se vrátily i ceny ojetých vozů, které po třech měsících poklesů v září zřejmě stouply o 5 %. Nahoru je tlačí nedostatek automobilů, jichž výrobu brzdí problémy s chybějícími komponentami. To se odráží i na výsledcích maloobchodních tržeb, které budou zveřejněny ve středu. Ty podle našeho odhadu meziměsíčně o 0,3 % poklesnou. Po očištění o prodeje automobilů by však měly o 0,4 % vzrůst. Potíže s chybějícími komponentami a nemožností uspokojit poptávku po automobilech jsou i důvodem, proč jsme revidovali odhad amerického růstu HDP. Pro třetí čtvrtletí nyní čekáme 2,6 % místo původních 5,0 %.

Nedostatek výrobních komponent, kterým trpí především automobilový průmysl, doléhá i na evropskou průmyslovou produkci. Její výstup tak v srpnu zřejmě poklesl o 1,5 %, což naznačují již zveřejněné výsledky z největších evropských ekonomik. Stále věříme, že po vymizení potíží se subdodávkami evropský průmysl nabere na tempu. Zrychlení čekáme již v Q4. Problémy s nedostatkem výrobních dílů však budou v průběhu H1 22 ještě přetrvávat, ač budou postupně slábnout.

Do konce týdne mají vlády členských zemí eurozóny předložit Evropské komisi své rozpočtové plány na rok 2022. Dodržování fiskálních pravidel bylo kvůli kovidové krizi pozastaveno, takže v tomto směru problémy neočekáváme. I tak ale bude zajímavé vidět, s čím jednotlivé vlády (obzvláště Itálie a Španělska) přijdou.

Vývoj spotřebitelských cen bude zveřejněn i v Česku. Za září očekáváme jejich meziměsíční pokles o 0,3 %. Důvodem jsou sezónní faktory, zejména zlevnění rekreací. Nicméně i po očištění o sezónní vlivy pravděpodobně uvidíme další zdražení, a to jak v případě cen pohonných hmot, energií tak i potravin. Růst by měla i jádrové inflace, která výše zmíněné vlivy nezahrnuje. V případě meziměsíčních sezónně očištěných změn čekáme u jádrové inflace zdražení o 0,6 %, což je oproti srpnu zhruba poloviční tempo. I tak by to znamenalo zvýšení meziroční jádrové inflace na 5,1 % z předchozích 4,8 %. Meziroční tempo celkové inflaci by pak stouplo na 4,4 % z předchozích 4,1 %.

Koruna se na silnější úrovně neprobojovala

Společná evropská měna zahájila minulý týden na úrovni 1,16 USD/EUR. Postupně se ale sesunula směrem k 1,155 USD/EUR. Dolaru zvedlo náladu, že americký Senát schválil zákon, který tamní vládě prodloužil možnost půjčovat si finanční prostředky a odvrátil tak riziko federálního „shutdownu“. Naopak data přicházející z eurozóny euru mnoho důvodu k radosti nezavdala. Německé tovární objednávky výrazně propadly, zklamal i průmysl. Páteční data z amerického trhu práce pak za očekáváními zaostala. Počet nových pracovních míst dosáhl 194 tisíc, když trh počítal s 500 tisíci. Je však třeba dodat, že zklamala především tvorba pracovních pozic ve vládním sektoru (školství). V soukromém sektoru jich vzniklo 317 tisíc vs. očekávaných 450 tis. Statistika z předchozího měsíce byla navíc revidována směrem nahoru (z 243 tis. na 332 tis.). Výrazně také poklesla nezaměstnanost, a to z 5,1 % na 4,8 %. I tak ale dolar reagoval oslabením k 1,157 USD/EUR. Z pohledu americké centrální banky páteční data nic nezměnila. Oznámení ohledně redukce nákupů aktiv očekáváme na listopadovém zasedání.

O překvapení minulý týden nebyla nouze ve středoevropském regionu. Polská centrální banka nečekaně poprvé od roku 2012 zvýšila úrokové sazby z 0,1 % na 0,5 %. Vzhledem k inflaci, která se již blíží 6 %, tento krok nebude v letošním roce poslední. Další zvýšení o 50 bb očekáváme na listopadovém zasedání, ke konci příštího roku pak klíčovou sazbu vidíme na 2,75 %. Polský zlotý na zpřísnění měnové politiky reagoval posílením z 4,63 PLN/EUR na 4,55 PLN/EUR. Své zisky ale neudržel a v pátek se už obchodoval opět kolem úrovní 4,62 PLN/EUR. Ve střednědobém horizontu by mu však tento týden odstartovaný cyklus zpřísňování měnové politiky měl pomáhat. V polovině příštího roku očekáváme jeho kurz na hladině 4,35 PLN/EUR.

Česká koruna ztrácela. Zatímco zkraje minulého týdne se ještě pokoušela o prolomení hladiny 25,30 CZK/EUR, v průběhu týdne tyto snahy definitivně vzdala a pohybovala se kolem 25,45 CZK/EUR. Náladu jí kazila i domácí data, která zaostávala za očekáváními. Domácí průmysl klesl kvůli propadu produkce automobilů, který poslal do výrazného záporu i bilanci zahraničního obchodu. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3aiXDmq. Nedostatečná nabídka aut se propsala i do maloobchodních tržeb. Prodej automobilů poklesly o 2,2 % m/m, což v meziročním srovnání představovalo pokles o 3,6 %. Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v srpnu vzrostly meziměsíčně pouze o 0,3 %, což bylo zhruba o jeden procentní bod méně, než jsme čekali.  Neslavně dopadly i tržby za prodej služeb, které v srpnu klesly oproti červenci o 1,5 %.  Zveřejněn byl i zápis z posledního zasedání ČNB. Ten ale mnoho nového nepřinesl.  Náš pohled na politiku ČNB minulý týden zveřejněná data neovlivnila. Za nejpravděpodobnější považujeme zvýšení úrokových sazeb o 50 bb na listopadovém zasedání.