Oba údaje by pak měly Fed utvrdit v tom, že s omezováním nákupů aktiv není třeba váhat. Finální čtení indikátorů PMI v eurozóně potvrdí mírně horší náladu ve zpracovatelském průmyslu, a naopak lepší ve službách. Korekce čeká i český PMI index, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jana Steckerová, analytička Komerční banky..

Indikátory PMI mírně zkorigují

Ve Spojených státech bude zveřejněn ADP report mapující počet volných pracovních míst v soukromém sektoru mimo zemědělský. Trh počítá s vysokými 638 tisíci. Pokud by se odhady analytiků naplnily, zvyšovalo by to šance, že i páteční klíčová statistika z trhu práce (Nonfarm Payrolls), přinese pozitivní výsledky. To by pak mělo utvrdit Fed v tom, že již nastal čas oznámit konkrétní kroky spojené s omezováním programu nákupů aktiv. Z hlediska zvyšování úrokových sazeb bude klíčové nejen kdy Fed začne nákupy redukovat, ale i jakým tempem. Trh zatím počítá s tím, že by celý program měl být ukončen do osmi měsíců od začátku jeho omezování. Pokud by Fed tuto akci spustil v prosinci, mohl by teoreticky ke zvyšování úrokových sazeb přistoupit již ve druhé polovině příštího roku. Konec QE je totiž jedním z faktorů, kterým Fed další utahování měnových podmínek podmiňuje. Zásadní bude ale i dosažení jeho mandátu plné zaměstnanosti a inflace držící se po určité období nad 2 %. První zvýšení sazeb tak proto stále očekáváme až počátkem roku 2023.

Kromě ADP reportu bude dnes v USA zveřejněn i průmyslový ISM index. Tem bude ve srovnání s červencem mírně nižší, stále se však udrží vysoko nad dlouhodobým průměrem. Pomůže mu k tomu snaha firem obnovit chybějící zásoby i plné objednávkové knihy.

Zbytku kalendáře dominují indikátory PMI z eurozóny i jednotlivých klíčových ekonomik. Jedná se ale pouze o zpřesnění již zveřejněných údajů, takže zde žádné překvapení nečekáme. Předběžná data ukázala zhoršení sentimentu ve zpracovatelském průmyslu, a naopak zlepšení ve službách. To zřejmě potvrdí i finální data. Indexy PMI budou zveřejněny i v regionu. I zde pravděpodobně mírně zkorigují. V Česku čekáme pokles z červencových 62,0 bodu na 60,8 bodu. Srpnový index zřejmě ukáže na pokračující problémy se subdodávkami i rostoucí ceny vstupů. Expanze výroby by měla i nadále pokračovat.

Koruna se vymanila z pásma 25,50-25,55 CZK/EUR

Společná evropská měna si včera připisovala zisky. Náladu jí zvedla jednak inflace v eurozóně, která se vyhoupla v meziročním srovnání na 3 %, tedy nejvýše za posledních deset let, a také vystoupení člena rady guvernérů ECB Roberta Holzmanna. Ten prohlásil, že by ECB měla začít diskutovat o tom, jakým způsobem ukončit pandemický program na podporu ekonomiky a soustředit se na nástroje, které umožní udržet inflaci dlouhodoběji na cíli. Euro na tyto zprávy reagovalo posílením o 0,3 % a dostalo se tak na 1,183 USD/EUR.

S pozitivní náladou se svezla i česká koruna a polský zlotý. Koruna posílila o 0,4 % na 25,49 USD/EUR a konečně se tak vymanila z pásma 25,50-25,55 CZK/EUR. To by jí mohlo otevřít cestu k dalším ziskům. Polský zlotý si připsal dokonce 0,9 % a posunul se na 4,523 PLN/EUR. Na silnější úrovně ho poslala polská inflace, která v srpnu vyskočila na 5,4 %. To je nejvyšší úroveň za posledních dvacet let. Jedinou měnou z regionu, která včera ztrácela, byl tak maďarský forint. Ten oslabil o 0,2 % na 328,6 HUF/EUR.

Český statistický úřad včera zveřejnil zpřesněná data o vývoji HDP ve druhém čtvrtletí, včetně jeho struktury. Druhý odhad přinesl vylepšení z původních mezičtvrtletních 0,6 % na 1 % q/q, což je ve srovnání s tím, co trh očekával a jaký vývoj pozorujeme v regionu, stále poměrně nízká dynamika. Hlavním tahounem byla spotřeba domácností, následovaná investicemi. Oba tyto ukazatele příjemně překvapily a měly by ČNB utvrdit v tom, že je čas dále zvedat úrokové sazby. Čisté exporty naopak růst brzdily.