Svátek má: Robin

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Výsledek poločasu sjezdu

Rozhodl jsem 20. sjezdu KS Číny věnovat tři příspěvky a tím čas, kterého z mnoha důvodů mám čím dál tím méně.

V pokračování prvního příspěvku – Před sjezdem (15.10) nastíním obsah hlavního projevu generálního tajemníka a předsedy Si Ťin-pchinga a výsledky poločasu sjezdu, které budou podle mého očekávání i částí rozhovoru s Petrem Burešem zítra, ve čtvrtek večer v 19.30.

Hlavními událostmi desetiletí – období 2012 - 2022 - podle Si Ťin-pchinga jsou: sté výročí založení KS Číny, vstup socialismu s čínskými rysy do nové éry a odstranění chudoby.  Události jsou propojeny společnou logikou a strategickým plánem vzestupu Číny na úroveň světové velmoci, který byl vypracován za Teng Siao-pinga a získal strukturální ucelenost.

Na sjezdu, který se sešel 16. října a skončí 22. října v Pekingu, Si přednesl zprávu o činnosti 19. sjezdu KS Číny. Zpráva je důležitá, protože shrnuje nejen výsledky uplynulých pěti let, v tomto případě desetiletého působení Si u moci a nestanovuje pouze cíle pro nejbližší budoucnost a následnou historickou perspektivu. Hlavní zpráva sjezdu, která je zprávou ústředního výboru, totiž také vhodným způsobem klade důraz na informace o situaci v zemi a ve straně, o rozložení sil, o specifikách ideologické podpory vládního kurzu atd. To vše v plné míře platí pro to, co ve své zprávě řekl Si.

V době práce na příspěvku sjezd pokračuje. Již po uvědomění si obsahu hlavního politického dokumentu je však zřejmé, že se stává Rubikonem ve vývoji Číny a pokračuje v kurzu nastoleném stým výročím založení KS Číny směrem k novým cílům, úkolům strany a země.

Hlavní teze úvodní zprávy

Na pozadí bezprecedentních změn ve světě učinila Čína skok vpřed a výrazně zvýšila svou hospodářskou sílu. Čísel je pro můj vkus málo a nejsou příliš podrobná. Přesto: HDP země se více než zdvojnásobil z 54 bilionů jüanů na 114 bilionů jüanů (cca16 bilionů dolarů); HDP na obyvatele vzrostl z necelých 40 000 jüanů na 81 000 jüanů. Podíl Číny na celosvětovém HDP se během deseti let zvýšil o 7,2 % a dosáhl 18,5 %. Země je na předním místě ve světě v oblasti průmyslové výroby a devizových rezerv.

Strategický plán Číny - stát se globální supervelmocí, byl vytvořen za vlády Teng Siao-pinga a v průběhu let získal strukturální ucelenost a soudržnost. Sté výročí založení KS Číny, které se připomínalo v minulém roce, je úzce spjato se snižováním chudoby. Jedná se o úkol, k jehož splnění se Si zavázal a jehož splnění proto připomněl ve své zprávě. Dále se zmínil o aktuálních inovacích. Úkol vybudovat modernizovanou socialistickou mocnost, vetkaný do logiky dvou století - KS Číny a Čínské lidové republiky - byl potvrzen s termínem do roku 2049. Dříve byl již potvrzen široce diskutovaný průběžný cíl do roku 2035, kdy má být socialistická modernizace v podstatě dokončena. Dalším průběžným cílem je ukončení posílení a budování ČLOA (Čínské lidové osvobozenecké armády), založené v roce 1927 k stému výročí: 2027.

Socialistická modernizace se neomezuje pouze na ekonomiku, ale je vnímána šířeji, v kontextu celé státní politiky. Zpráva výslovně poukazuje na jedinečnost socialistické modernizace pod vedením KS Číny, která zahrnuje všechny vrstvy obyvatelstva a všechny oblasti společenského života. V sociální oblasti se například nabízí otázka priority sociální spravedlnosti v kontextu rovnosti a rozdělování podle práce, kterou zajišťuje rozšíření vícegeneračního systému, což vede k nárůstu počtu obyvatel se středními příjmy.

Socialistická modernizace je ve zprávě rozšířena i na právní oblast. Jinými slovy to znamená hlubokou revoluci ve státní správě a institucionální upevnění výdobytků lidové demokracie. V oblasti kultury je kladen důraz na její roli při zachování marxismu jako jádra národní ideologie a, což je důležité, na úkol posílit kulturní měkkou sílu v zahraničí. Osobně dodávám a chci věřit, že je tím míněno i posílení národní (lidové) diplomacie a nové prostředky informační války, které se v posledních letech stále více používají k dosažení kulturní dominance, která umožňuje mj. kontrolu nad jinými státy a národy.

V tomto ohledu doporučuji politikům a zainteresovaným ve významu rétoriky věnovat pozornost měnícímu se obsahu a formě veřejné komunikace čínských politiků, včetně diplomatů. Existuje dokonce studie projevů čínských velvyslanců v klíčových evropských zemích (Německo, Francie, Velká Británie a Itálie) o dvou otázkách, které v poslední době vyvolaly většinu západní kritiky čínské politiky: situaci v Hongkongu a pandemii Covid-19.

Připomínám současně, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno pronesl zdrcující kritiku na adresu předních diplomatů EU. Obvinil je z toho, že jsou pomalí, neefektivní a arogantní. Kritizoval je také za to, že nedokázali předpovědět ruskou invazi. Borrell tvrdí, že o klíčovém dění v zemích své působnosti často informují pozdě a že se povyšují vůči představitelům zemí, do nichž byli vysláni. Osobně se nedivím, protože trend vedoucí k současné kritice jsem identifikoval již během svého působení jako vedoucí koordinační kanceláře TACIS.

Tohle není chvíle, kdy vám všem budeme posílat květiny s tím, že jste krásní, pracujete velmi dobře a my jsme velmi šťastní, jsme jedna velká rodina, řekl Borrell, a dodal na adresu představitelů Evropské služby pro vnější činnost, kteří působí v zahraničí sedících v tichosti v místnosti: Nechci vás obviňovat a hanět, ale tohle vám musím říct. Chci, abyste byli reaktivnější, 24 hodin denně.

Pro zájemce o studii projevů čínských velvyslanců doplňuji, že k určení dynamiky diplomatického diskurzu byly k analýze vybrány projevy pronesené v letech 2013 až 2020. Studie je nová v tom, že testuje komplexní metodologii analýzy, zejména koncept diskurzu Michela Foucaulta v kombinaci s konceptem dekonstrukce Jacquese Derridy. Studie potvrzuje změnu stylu komunikace čínských diplomatů směrem k její mediatizaci, tj. preferenci apelovat přímo na evropská média a širokou veřejnost, a to obratně a s vědeckým zdůvodněním.

Ale zpět ke zprávě Si na probíhajícím sjezdu.

Si shrnul výzvy, které před námi stojí do roku 2035 a formuloval základní principy socialistické modernizace. Jedná se o neměnné vedení ze strany KS Číny a prosazování socialismu s čínskými rysy. Jedná se o ústřední postavení lidu v politickém systému, které se odráží v lidové demokracii, prohlubování reforem a otevřenosti, a v neposlední řadě o ducha boje.

To, co se nazývá duchem boje, je samostatné, fascinující téma, které odhaluje ideologické a politické postoje a názory Si, stejně jako metodiku vedení strany, kterou uplatňuje. A to, co je odhaleno, nenechává kámen na kameni, co se týče západních a liberálních insinuací o přerodu čínského socialismu v kapitalismus. Jinými slovy: Si nenavazuje na Teng Siao-pingovy myšlenky, které mají v rámci politiky reforem a otevírání se čistě vnější konotaci jako nástroj pro zapojení do vnějšího světa.

Styl vedení strany a státu, KS Číny a vláda ČLR, stále více vykazuje postuláty známé ze zkušeností Mao Ce-tunga s vedením strany a země, bez excesů, kterých se tehdy dopustil. Vyhlídky jsou jasné, ale úkoly obtížné a cesta dlouhá. Jedná se o přímé převyprávění slavné Maovy teze: vyhlídky jasné, ale cesta dlouhá a klikatá.

Za pozornost stojí i teze o nekonečné vnitřní sebe-transformaci strany jako způsobu překonání historické cykličnosti vzestupů a pádů, aby strana nikdy nezanikla, nezměnila barvu a styl. Henry Kissinger ve svých vzpomínkách na Mao Ce-tunga a na setkání s ním zmiňuje koncept sedmi-osmiletého cyklu velkého míru a velkých převratů. Koncept se zabýval myšlenkami Velkého vládce a určoval jeho styl vedení strany. Duch boje, který podle Si brání zahnívání strany, nezahrnuje otřesy, ale, nerozlučný vztah národní bezpečnosti a sociální stability. Nejpozději na tomto místě zprávy by měli fialoví a evropští válečníci zpozornět.



Strana byla založena pro obecné blaho a je u moci v zájmu lidu, zní další teze zprávy. To předpokládá dynamiku jako hlavní charakteristiku politického stylu současného lídra strany a výzvu, že strana však nesmí usnout na vavřínech, aby zůstala předvojem společnosti.

Není pochyb, že KS Číny dosáhla historických úspěchů, ale nadcházející pětileté období je rozhodující a ústředním úkolem KS Číny je od nynějška sjednotit a vést mnohonárodnostní lid země k uskutečnění cíle plně vybudovat modernizovanou socialistickou mocnost do stého výročí založení ČLR. Jinými slovy: žádné uvolnění, v boji proti korupci. Připomínám číslo, které den před sjezdem oznámil oficiální mluvčí sjezdu Sun Yeli: 4,43 milionu (!) případů korupce. A přesto: Korupce je největším zhoubným nádorem, který ničí vitalitu a bojeschopnost strany, a boj proti korupci představuje nejradikálnější revoluční sebe-transformaci.

Protože cykly vzestupů a pádů již nejsou namířeny směrem ke společnosti, ale dovnitř KS Číny, role Ústřední komise pro kontrolu disciplíny (CCPD) bude neustále narůstat. Si z rozpadu SSSR si vzal ponaučení. Na základě Maových zkušeností se nezabývá myšlenkou, že by KS Číny zvěčnila své úspěchy. Proto s tím, jak budou plány socialistické modernizace postupovat směrem k mezistupni roku 2035, bude dosaženo dalších milníků a další politické kampaně budou načasovány tak, aby se s nimi shodovaly. To bude vyžadovat mimořádné úsilí ze strany KS Číny a jejích řídících orgánů a všech členů strany. O tom je duch boje.

Existence miliardářů v ČLR není důkazem existence kapitalismu v ČLR prý již proto, že taková teze je v zásadním rozporu s marxismem. V něm není klíčovou otázkou bohatství, ale vztah k výrobním prostředkům. Za druhé, na rozdíl od USA nejsou miliardáři v Číně těmi, kdo určují obecné trendy, ale pouze je sledují.

Další, co stojí za připomenutí je aforismus - Puška rodí moc! Tento slavný aforismus doplňuje ve své zprávě Si tezí, že strana velí pušce. Proto Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) musí být komplexně posílena a ozbrojené síly musí být bezpečně podřízeny vedení KS Číny. Si naznačuje, že impuls KS Číny k revolučnímu vývoji, který má kořeny v Maových myšlenkách, bezvýhradně využívá postupných, evolučních forem spojených s odkazem Teng Siao-pchinga a jeho ideologického nástupce Chu Ťin-tchaa. Připomínám rok založení ČLOA: 1927 a předpokládám, že myšlenky ekonomické globalizace, dříve i nyní proklamované v souvislosti se společným osudem lidstva, v jistém smyslu odrážejí požadavek globální socialistické perspektivy. Je to přímá výzva globalizaci Pax Americana, která je nyní v krizi. Ve své zprávě pro sjezd Si formuloval společné hodnoty světového rozvoje - mír, svobodu, rovnost, spravedlnost a demokracii jako důkaz své připravenosti takovou výzvu přijmout.

Hlavním kritériem dodržování těchto hodnot je vzájemné působení a mírové soužití velkých zemí. Zásadní rozdíl mezi tímto seznamem a západními úvahami o společném lidství demokracie a lidských práv je vidět pouhým okem. Na tomto místě si dovoluji připomenout vlastní referát – Comparison of Human Rights Values between the East and the West (Vienna 20 – 22 June 2019) - A Contextual View at Human Rights (zkráceně -Srovnání lidských práv na Východě a Západě).

Dále zpráva klade důraz na národní specifika socialismu v Číně, přičemž ponechává ostatním zemím v rámci tohoto společného osudu obrovské možnosti historické kreativity. KS Číny se nijak neomezuje dogmaty čínské zkušenosti, jako tomu bylo dříve na základě sovětské zkušenosti. Nabízí se proto otázka, která vyplývá z prohlášení Si krátce před sjezdem, když uvedl přímou paralelu mezi historickými osudy komunistických stran. Čínská komunistická strana je podle něj starší než Sovětský svaz, ale je u moci kratší dobu. Proto hrozí potenciální nebezpečí ztráty moci, pokud strana ztratí nos, jako se to stalo v historii KS.

Dalším důležitým teoretickým principem formulovaným ve zprávě je zvláštní úloha vědy a VTP obecně jako první výrobní síly.  Tento princip je mi znám z doby sovětů a jejich zkušeností. V materiálech XXVI. sjezdu KSSS (1981) tato teze zazněla v souvislosti s vědou jako bezprostřední výrobní silou. V sociálně-politické rovině však nepokračovala. Proto je potřeba uvědomit si nejenom v RF a ČLR, že věda je především technickou inteligencí.

Pokud je uznána její výlučná role v rozvoji výrobních prostředků, pak by bylo logické povýšit její status na samostatnou třídu. To se ale nestalo. Proto inteligence zůstala bezejmennou společenskou vrstvou, do značné míry předurčenou pro její přechod do tábora odpůrců socialismu během perestrojky a v současném západním hospodářsko-politickém systému do zkorumpované vrstvy vyvolených příjemců projektových a podobných grantů a vykonavatelů zadání finančních nadnárodních elit. Stačí pozorovat vývoj projektu a vakcín proti Covid-19.

V Číně však předem zmíněná teze zprávy ústředního výboru stojí na hotové půdě. Koncept tří reprezentací, oficiálně začleněný do ideologických základů KS Číny již za Ťiang Ce-mina na přelomu století, legitimizuje rovné postavení intelektuálů a podnikatelů s dělnickou třídou a rolnictvem.

Mezinárodní část zprávy zdůrazňuje vnitropolitické téma. Si zmiňuje Pásmo a stezka jako příklad spoluvytváření, institucionální otevřenosti různých zemí vůči sobě navzájem na základě společných pravidel, omezujících předpisů, systému řízení, standardů. Realizace zelené agendy s maximálními emisemi (do roku 2030) a uhlíkovou neutralitou (do roku 2060) je opět vnímána prizmatem vnitřních priorit: respekt k přírodě, přizpůsobení se přírodě, ochrana přírody. A hlavně: Nejdřív (před)stavte nové a pak rozbijte staré.

Nevím, zda to slyšel Schwab a evropské elity, vzdávající se přímých dodávek ruského plynu a ropy, aniž by přitom brali na zřetel, že západní reálná ekonomika je síťový systém založený na fyzice, poháněný energií a proto není možné rozbít systém a nemít v provozu druhý, lepší.

Zpráva pro mne vyzněla jako jasná kritika sil a tendencí, které se staví proti společnému osudu lidstva. Jsou to apologeti jednostranných přístupů, blokové politiky a vytváření exkluzivních uskupení k zadržování určitých zemí. Je to jakákoli forma hegemonismu, mocenské politiky, mentalita studené války, vměšování do vnitřních záležitostí. Je to protekcionismus, vytváření bariér a rozbíjení výrobních řetězců. Omezení těchto tendencí je spojeno se zachováním OSN jako jádra mezinárodního systému vytvořeného na základě 'cílů a zásad' Charty OSN.

Na tomto místě připomínám, že proamerická agresivně poslušná většina Valného shromáždění, odsuzující Rusko za pořádání referend na osvobozených územích bývalého SSSR, při zmínce o principech Charty OSN jakoby náhodou oddělila tyto principy od cílů, z nichž nejdůležitější zakládající dokument OSN hlásá právo národů na sebeurčení. Si se na 20. sjezdu KS Číny jasně vyslovil proti těmto dvojím standardům.

První a nejdůležitější den kongresu by nebyl úplný bez zmínky o Tchaj-wanu v souvislosti se sjednocením vlasti na principu jedna země, dva systémy. Systém se již osvědčil tím, že se svého času přizpůsobil k sjednocení s Hongkongem a Macaem. Za zmínku také stojí skutečnost, že Tchajwanské politické strany, včetně Kuomintang, zaslaly sjezdu blahopřání, stejně jako komunistické strany socialistických zemí KLDR, Vietnamu, Laosu a Kuby.

Závěr poločasu

Osobně zdůrazňuji poznámku Si, že Peking usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem za mírových podmínek, ale připouští použití síly, pokud to bude nutné. Toto prohlášení zapadá logicky do prohlášení o posílení armády (ČLOA), které je samozřejmě také zaměřeno na domácí publikum, kde tento druh tvrdé rétoriky rezonuje a přispívá k popularitě stranických vůdců.

Měli bychom uvést do praxe stranickou myšlenku posílení armády, urychlit modernizaci vojenské teorie, modernizovat vojenskou organizaci, personál, výzbroj a výstroj a zlepšit strategickou schopnost armády bránit národní bezpečnost a suverenitu, řekl Si. Připomínám, že Čína je znepokojena tím, že USA a jejich spojenci nadále zvyšují dodávky zbraní na Tchaj-wan. Z pohledu Pekingu je to nepřijatelné, protože to porušuje suverenitu Číny. Princip jednoty Číny nebyl a nebude zrušen, ačkoli se takové návrhy zpoza oceánu objevily. Proto je Si bojovný tón namířen především proti Američanům a jejich asymetrickým spojencům.  

Jejich političtí analytici stále častěji spekulují o tom, že konflikt o Tchaj-wan může znovu eskalovat v letech 2027 až 2030 nebo dokonce dříve. Že USA dnes nejsou připraveny na přímou vojenskou konfrontaci, potvrdila nedávná návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Doufám, že Američanům a jejich slouhům bude tlumočena špatná zpráva ze sjezdu: Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) bude posílena a připravena do roku 2027. Tj. ke 100 letému výročí od jejího založení.

Z toho vyplývá, že USA, NATO a přípravu západní veřejnosti na konflikt zbývají pouze čtyři roky na jednání s Ruskem a Čínou. Jsem přesvědčen, že to se nedá stihnout, poté co USA a NATO doufaly, že se jim podaří zastavit Rusko dříve, než se čínská armáda stane opravdu silnou, světovou mocností. Nový termín stanovený Si však znemožňuje realizaci západního plánu. Proč? Protože Čína má však v rukou všechny trumfy, včetně času, který kolektivnímu Západu chybí. Současná krize to jasně indikuje. Proto lze tvrdit, že Si svým projevem dal Západu šach mat. Čína má a současně nemá a nebude mít čas zabývat se hloupostmi Západu.

Kromě toho zmínka Si o Tchaj-wanu obsahuje (nepřímý) odkaz na konflikt na Ukrajině, který Si přímo nezmínil. A to přestože Peking opakovaně a v různých formách podpořil postoj Moskvy. Tato maličkost ale představuje jednu z priorit Si: Čína demonstrovala svoji vojenskou sílu, potvrdila, že se nezapojí do konfliktu na Ukrajině, a vyjádřila, že Číňané jsou znepokojeni Spojenými státy a jejich nepřátelskou politikou vůči samotné ČLR. Proto prezident Si prohlásil, že Čína nebude tolerovat zahraniční vměšování do situace na Tchaj-wanu. Proto očekávám zvýšené napětí kolem ostrova a ve vztahu ČLR a USA a neočekávám odpověď na otázku: Mír - je pauzou ve válce? Nebo…Souhlasu netřeba.

Jan Campbell



Souhlasíte s tvrzením premiéra Fialy, že jsme ve válce?

Ano
transparent.gif transparent.gif
32%
Ne
transparent.gif transparent.gif
68%