Svátek má: Šarlota|Zoe

Komentáře

Jedná církev vždy v duchu Božího přikázání?

Restituce církví v ČR z r. 2013 byla, je a pro většinu občanů – bezvěrců nadále bude aktem nespravedlnosti navzdory tomu,....

.....že církve proklamují bohulibé vlastnosti, jak vyplývá z Božího desatera, například:

Nebudeš krást! Nemusíš se pachtit za nečestným obohacováním. Ať okrádáš bližního nebo stát, dopadne to vždy stejně: co získáš na majetku, ztratíš na klidné mysli.

Nebudeš závistivý ani chamtivý! Nemusíš se užírat závistí druhým. Nech jinému, co jeho je(st). Přej ostatním lidem věci, které mají. Važ si toho, co máš ty! K tomu jen jedna poznámka! Papež František ve svém videoposelství pro každoroční Mezinárodní koferenci práce prohlásil, že „Soukromé vlastnictví je až druhotné právo...!“ Jsou církevní statky, majetky a bohatství soukromé, nebo veřejné?  A vůbec, je toto vlastnictví druhotné, nebo má prioritu? Kolik z toho církev naplňuje ve svém poslání, své činnosti, své existenci?

Jak vyplývá z dostupných informací stát, coby vykonavatel církevních restitucí, má prý hotovo. Problémy jsou prý nyní na soudech, na které se obracejí církve a náboženské společnosti v případech, kdy jim státní orgány   v jejich požadavcích a nárocích nevyhověly! Jde prý o složité dokazování a dohledávání v pozemkových knihách či katastrech nemovitostí, které se táhnou dlouhé roky.

O relevantnosti, historické opodstatněnosti a oprávněnosti církevních restitucí se vedly a stále se vedou spory jak ze strany státu, tak ze strany nezanedbatelné (většinové) části občanů-ateistů. Podstata restitucí je dána zákonem, který však neodpovídá společenské realitě, o čemž svědčí jak nesouhlasné postoje některých levicových či středolevicových politických subjektů, tak občanské veřejnosti. Není důležité zabývat se zde principiálními záležitostmi podstaty restitucí, ale zaměřit se na řekněme podružné, ale o nic méně závažné otázky. Jednou z nejzávažnějších je skutečnost, že církve jsou i nadále dotovány státem, údajně prý na jejich církevní činnost! Takže jen pro osvěžení některých faktografických údajů:

Celková hodnota církevního majetku byla odhadnuta na 134 miliard Kč a vrácený majetek na 75 miliard korun. Za nevydaný majetek se stát (politici, především lidovci za vydatné podpory pravicové ODS, TOP 09 a dalších pravicových subjektů jako „představitelé státu“!) zavázal zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem cca 59 miliard korun v třiceti ročních splátkách od r. 2013 do r. 2043. Tato částka je úročena o inflaci, podle odhadů se tato částka vyšplhá ke stovce miliard. Navíc do roku 2030 dostávají církve a náboženské společnosti státní dotace na činnost!

Nejvíce zarážející a oprávněný nesouhlas a zlobu vyvolává skutečnost, že církve a náboženské společnosti jsou nadále dotovány státem přesto, že jim byl v r. 2013 vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun (některým církvím a náboženským společnostem dokonce bez evidentního nároku) a které si již mohou na svou bohulibou činnost vydělat z výnosů např. z těžby a produkce dřeva, výnosy z polností, rybníků, pronájmů nemovitostí, či jiných investic, které církve realizovaly, aby mohly „existovat!“. Proto ty zmíněné výňatky z Božího desatera, které poukazují na principy církevně-náboženské činnosti.  




Přesto, že se např. v těchto citátech říká o tom, že není nutné se pachtit za nečestným obohacováním, že ať okrádáš bližního nebo stát, dopadne to vždy stejně: co získáš na majetku, ztratíš na klidné mysli, tak to zřejmě církvím nic neříká, neboť jak vyplývá ze soudních spisů, chamtivost, hamižnost, ale i nečestnost nejsou církvi cizí. Místo aby se blahosklonně zřekli svých (hříšných) požadavků a nároků, domáhají a pachtí se za bohatstvím a majetky a je jim zcela lhostejno, že tím okrádají stát nebo nevěřící,  jinak čestné a slušné občany, alias také své bližní! Boží přikázání sice říká  Nech jinému, co jeho je(st), přej ostatním lidem věci, které mají. Važ si toho, co máš ty! Nemusíš se zaplétat do lži, abys zakryl své slabosti. Lež plodí nedůvěru a ta dělá ze spolužití peklo! Svatá pravda, jenže co ctí nevěřící, tím církve pohrdají! Jinak by se totiž nemohli dobrat toho světského bohatství, majetků a všech těch okázalostí, které jim zakazuje či nedoporučuje Bible či Desatero Božího přikázání. Nu což, církev byla, je a nepochybně vždy bude falešná. Nicméně není bez zajímavosti konstatování církve která tvrdí,  že systém financování církví a náboženských společností údajně vychází  z historických tradic a že veškerou svou činnost financují z několika zdrojů. V českých zemích prý svou činnost církve vždy financovaly samy. Otázka je, proč v tom nepokračují, když získali tolik majetku a peněz v rámci církevních restitucí?

Dlouhodobému volání po odluce církve od státu nebude brzy vyhověno přesto, že postupnou odluku má řešit zákon o majetkovém vyrovnání církví, ale k tomu stát ani církve nijak nespěchají. Znamená to totiž, že by se stát již nestaral o církve více než o ostatní veřejné spolky a církve by již (konečně) nemohly do záležitostí státu mluvit či jinak zasahovat! Zatím to však církvi vyhovuje a drze a nemravně se vměšuje do politiky, případně jiných státních záležitostí. Bohužel, stát resp. vláda to mlčky trpí! Dotace, které stát nadále poskytuje církvím na jejich (ne vždy jen náboženskou) činnost je trestuhodné a nezodpovědné počínání vlády vůči většině občanů ČR, kteří s církevními restitucemi jednoznačně nesouhlasili a jsou dotacemi poškozováni a finančně ožebračováni. Nemluvě o tom, že peníze jsou potřebné na jiné, mnohem potřebnější účely (těžce nemocné, postižené děti a občany, bezdomovce aj.), než na činnost církví, které jsou dostatečně finančnmě zajištěny z již výše zmíněných restitucí. To, že se církve rovněž zabývají humánní činnosti je nijak neospravedlńuje, protože se nadále „nekřesťansky“ domáhají majetků, místo aby se v plném rozsahu věnovaly pouze a jen náboženské činnosti a poslání.

Jiří  Baťa